Výhody?

2. srpna 2017 v 14:00 | Theresia Rossemari |  Rady

Výhody a nevýhody, jak to vidím já?

Mám pocit, že je několik druhů lidí, někteří jídlo milují, někteří neřeší, někteří se bojí každé kcal, každého sousta.. a někteří? Někteří papají a papají a papají...



Něco na úvod:
Na začátek se musím přiznat, že jsem člověk, který se snažil zhubnout několika způsoby a to i hladověním. Žila jsem o kávě a cigaretách. prvních pár dní jsem něco zhubla, než si moje tělo uvědomilo, že strádá. Když jsem uklouzla a něco jsem snědla, byla to třeba sušenka, plná nezdravých cukrů a moje tělo si řeklo "aha, poslala nám malé jídlo, tak ho uložíme do zásob, protože pravděpodobně zase dlouho nic nedostaneme"
Pak přišlo období, kdy jsem přestala naprosto řešit jídlo, začala jsem jís to na co mám chuť, snědla jsem čokoládu na posezení, v jedenáct večer, už v posteli jsem snědla kupu, obrovskou kupu číny a zapila to nějakou sladkou limonádou. A zase, k těm kilogramům, které jsem nabrala při hladovění se přidaly další díky jezení všeho.
Pak ale přišel zásadní bod, kdy jsem koukala na jedno video a uplně čirou náhodou tam vyběhla reklama na slečnu, kterou jsem začala sledovat a pochpila to, co jsem měla.
A kde jsem teď? Nejsem fitnessačka, jsem normální holka, která hubne, pozor, není to snaha, ale opravdu hubnu. Takže zpátky dokončit větu - která hubne a shazuje kilogramy nabrané za ty špatné období, kdy jsem o jídle nic nevěděla. Dá se říct, že proti lidem, kteří žijou tímto stylem života o tom také nic nevím a může se i stát, že některé mé domněnky které s vámi budu sdílet nejsou uplně tak správné, jak by to mělo být. Ale snažím se a snažím se zdravě.

Co mě na tom baví?
Zamilovala jsem do jídla, protože vždycky jsem ráda jedla, a chutná mi ledasco. Baví mě barevnost. Jídla která jím, nejsou jednolitá, ale jsou barevná, jsou koukavá a já jím prostě i očima. Naučila jsem si s jídlem vyhrát. To jídlo, když dáte na talíř, tak vyadá svěže, je ho hromada a přitom na kcal to je jak nic.
Baví mě si vymýšlet recepty, nejsem uplně člověk co si umí osat něčí recept a něco uvařit nebo upéc podle někoho. Samozřejmě se inspiruji, ale raději to 4x vyhodím a po páté se to třeba povede! Ale koho nebaví vymýšlet recepty, na inernetu je jich hodně. Hunutí není o odpírání, jak jsem již někde zmiňovala. Jen něco nahradíte něčím zdravějším a je to.
Poznávám nové chutě. Je skvělé, že jsem byla drívě zvyklá, že všechno mělo jednotnou chuť, vlivem soli, cukru, nebo čehosi. Teď si neskutečně vychutnávám to, že každé sousto n tom talíři chutná tak, jak má.

Co mě nejdříve obtěžovalo, a teď mi t přijde super?
Samozřejmě, v prvních dnech mě obtěžovalo čtení složení na potravinách, přišla jsem si jako neskutečný blázen, protože stojím u každého produktu nějkou tu minutu a zkoumám. Ovšem, po čase zjistíte jaké potraviny jsou dobré, jaké ne a už nemusíte nic číst. A když chci vyzkoušet něco nového, tak si to složení a tu tabulku prosě přečíst musím. No a pak si přijdu dobře, a říkám si, jak si ti lidé okolo mně můžou koupit např. tu mlaženou pizzu, když ani nevědí co do toho někdo dal. (Samozřejmě nic proti mražené pizze, protože ji nejím a její složení jsem nikdy nečetla)
Další věc, která mi dříve vadila byly krabičky. Když jsem šla někam na celý den, jen s menší kabelkou, vždy jsem měla ještě plátěnou tašku s krabičkama. Možná jsem někomu připadala hloupě, ovšem po čase mně přišlo hloupé to, co dělali lidé okolo mně. Bylo mi dobře s moji krabičkou a dobrým jídlem a já si říkala, že ti lidé jsou hloupí, ne já. Protože oni šli do toho fastfoodu pro ten burgr s hranulkama. Já jsem dělala něco dobrého pro svoje tělo, oni opak.


Jak to máte s jídlem vy? Je něco, co na jídle milujeme, nebo co vám vydí, nebo vadilo a naučili jste se to milovat?
S láskou Theresia Rossemari♥

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Anketa


Komentáře

1 B. B. | Web | 3. srpna 2017 v 16:22 | Reagovat

To se tak skvěle čte! Jsem fakt ráda, že čas od času narazím na někoho, kdo to má skoro stejné, jako já - žádné hladovění, jídlo je super a přesto hubneme :).
Nicméně, objednávám se do Prahy na kliniku pana Havlíčka, abych věděla, jak na to jsem, co dělám špatně a na sestavení jídelníčku a moc se na to těším.
Přidávám tě do oblíbenců! :D Konečně někdo!

2 michaellazan. michaellazan. | Web | 3. srpna 2017 v 22:33 | Reagovat

Já patřím mezi ty, co jedí vše na vo mají chuť. Při výšce 173 cm vážím 60 kg a všichni mi říkají, že bych měla přibrat. Upřímně se teď spíš snažím hýbat se a zpevňovat. Já se prostě řízků nevzdám nu. Jako zase ráda bych jedla zdravě, jenže mně to nechutná a neskutečně mě to mrzí :(

3 Elif Elif | Web | 4. srpna 2017 v 11:05 | Reagovat

Toto je tak krasne a putave citanie :-) potesi ma ked narazim na takyto blog s nejakou vypovednou hodnotou. Rada by som spriatelila blogy, urcite tu budem chodievat castejsie;) u mna to bolo s jedlom rovnako..ako na kolotoci...chvilu hladovky potom nasledovalo prejedanie rozne diety a stale dookola..hladam zlatu strednu cestu urcite ma v niecom inspirujes:) uzi si dovolenku!

4 Molly. Molly. | E-mail | Web | 6. srpna 2017 v 11:00 | Reagovat

No tak já se snažím jíst věci na které má moje tělo chuť. Sladké vůbec skoro nejím, spíše si vychutnám občas něco kyselejšího ale jinak takto vůbec. Po čokoládě se ani neotočím. Někdy si dám s přítelem popcorn u filmu. Jím prostě to na co mám chuť a o co si tělo řekne. Já jsem docela s mou 57kg váhou spokojená ale mohlo by to být lepší to je pravda. Jenomže přítel mi říká, že mě miluje takovou jaká jsem, takže spíše mě motivuje k tomu abych se jenom zpevnila ale nehubnula, takže spíše jím to co tělo potřebuje samozřejmě ne nic nezdravého ale spíše cvičím a snažím se dělat takhle něco pro sebe. Super článek :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama